Pojišťovák jásá: "V téhle vesnici mám stoprocentní pojištěnost proti požáru!" (Jedno foto z podzimu, druhé před týdnem. Stále se vyjet nedá, jiný vchod tu není).
Není-li spoleh na hasiče, nutno myslet na zadní vrátka. A připravit si tam pumpu!
"Paní učitelko, Pepíček vidí na těch vratech něco jiného než geometrické tvary!"
Obloha se zdá zamračená, ale sluníčko stějně svítí.
Sluníčko brčálově zelené. A vadí to?
Klasika solidně a s citem rekonstruovaná.
Podkova pro štěstí tu zřejmě nezabírá.
Při focení těchto vrat mě načapala paní domu a dost se mému počínání podivovala.
A zas zelené slunko, dokonce 2x.
Z dob zlatých českých ručiček. Kolik by asi stály dnes takováto "vesnická" vrata?
Na Vysočině bývá zima dlouhá, ale tady pějí ptáčci, září kytičky, ještě chybí včeličky.
Jak praví klasik, i v ošklivosti se dá najít hezké. (Fota z vesnic u Havlíčkova Brodu, Přibyslavi a Humpolce).
Nejen smích, i úsměv je zdravý - a sluší. Tak nepropásli jste mé "staré" příspěvky? :-)